Společnost RDA vznikla v roce 2000 jako servisní organizace pro jednorázovou administraci předvstupního programu CBC Phare SFMP 99.
 
K hlavním činnostem RDA patří podpora přeshraniční spolupráce v evropské jednotě, snaha o rozvoj přátelství a vzájemně výhodných kontaktů a vztahů na různých úrovních mezi Českou a Polskou republikou a to prostřednictvím společně realizovaných projektů. Základním cílem tohoto regionálního dobrovolného sdružení je odstraňování nerovností mezi příhraničními regiony vedoucí k postupnému vyrovnávání ekonomického a sociálního rozvoje. Zasahuje tak do všech kulturních, sociálních, hospodářských a infrastrukturních oblastí života občanů, zejména v nejbližším česko-polském příhraničí.
 
Popis aktivit projektu:

1. účast pracovníků RDA na třídenní stáži na Dolnoslezském vojvodství ve Wroclawi, jejímž důvodem je načerpání znalostí a informací o Polsku, jeho státoprávním uspořádání, legislativě, pravomocích a činnostech územních samosprávných celků. I když pracovníci RDA rozumí běžné komunikaci v polském jazyce, na této stáži bude přítomen tlumočník, neboť se bude jednat o odborné a specifické termíny a pojmy a je třeba, aby vše bylo dobře pochopeno.

2. uspořádání šesti jednodenních seminářů určených primárně pro zájemce z území Euroregionu Glacensis. Semináře si kladou za cíl seznámit účastníky s fungováním polské veřejné správy, jejich nejdůležitějšími zákony a základními geografickými daty o Polsku včetně srovnání s Českou republikou, neboť existují pro každou zemi
určitá specifika a ne všem jsou známa. Každého semináře se zúčastní přibližně 20 osob. Prezentace na semináře připraví pracovníci RDA, kteří se zúčastnili stáže a budou tak předávat získané informace českým zájemcům. Semináře se uskuteční ve 4 vybraných městech v Královéhradeckém a Pardubickém krajích. Přednášky budou připravovány za pomoci polského partnera a před konáním seminářů budou pracovně odprezentovány a detailně prodiskutovány se zástupci polského partnera na tzv. konzultačním dnu.

3. vydání minislovníků se základní slovní zásobou z oblasti veřejné správy.
 

 

 

 

V každém členském státě Evropské unie se nachází Informační kanceláře Evropského parlamentu. Ne jinak tomu je Polské republice, kde se ale vzhledem k jeho rozloze se nacházejí dvě tyto kanceláře – jedna ve Varšavě a jedna ve Vratislavi. První den stáže jsme se spolu s ostatními stážisty setkali se zástupci Regionální informační kanceláře Evropského Parlamentu a Regionálního Zastupitelství Evropské Komise v Evropském domě ve Vratislavi. Magdalena Zelazny-Stoklosa nám představila činnost zastupitelství. Zdůraznila úlohu kanceláře, kdy jejich hlavním úkolem je seznamování a přibližování činností jednotlivých orgánů Evropského společenství obyvatelům Polska. Informační kancelář informuje v rámci svých možností o politice Evropské unie, zejména o složení, strukturách, aktivitách a rozhodnutích Evropského parlamentu, který tato rozhodnutí přijímá ve spolupráci s jinými institucemi Evropské unie. Na druhé straně také informuje vedení Evropského parlamentu a jeho orgány o významných událostech a aktuální situaci v Polsku. Zprostředkovává kontakty na jednotlivé složky Evropského parlamentu a zajišťuje návštěvy představitelů Evropského parlamentu v Polsku. Dále zprostředkovává odpovědi na dotazy o Evropském parlamentu nebo na tyto dotazy odpovídá sama v rámci svých personálních a technických možností. Dále vydává informační materiály určené široké veřejnosti. Informační kancelář také pořádá události a kampaně s cílem zajistit Parlamentu maximální publicitu.

 

 

 

Další den pokračovala stáž nejprve návštěvou Odboru zahraniční spolupráce a mezinárodních projektů Maršálkovského úřadu Dolnoslezského vojvodství, kde nás přivítal ředitel odboru pan Bartlomiej Ostrovski. Účastníci stáže se seznámili s prioritami zahraniční spolupráce, byly prezentovány projekty realizovaných odborem v rámci programů přeshraniční, mezinárodní a regionální spolupráce. Dále byli stážisté seznámeni s organizační strukturou maršalkovského úřadu, zásadami fungování vojvodského zastupitelstva, statutárními orgány a úkoly. Zvláštní důraz jsme kladli na porovnání struktur samosprávy na úrovni obcí, měst a krajů. Zásadní odlišnosti struktur na české a polské straně, jako např. v Polsku fungující okresní úřady, budou předmětem porovnání a následně budou presentovány na sérii školení v roce 2014. Odpoledne stážisté pokračovali setkáním se zástupci vládní/ústřední správy pro region Dolnoslezského vojvodství – Dolnoslezský vojvodský úřad. Tiskový mluvčí úřadu Jaroslaw Perduta seznámil účastníky stáže s úkoly vládní správy na úrovní vojvodství, okomentoval rozdíly mezi vojvodským úřad a maršálkovský úřadem a popsal jejich rozdělení kompetencí a přenesení pravomocí. Tento úřad v ČR neexistuje vůbec. Poslední blok dne byl zaměřen na poznání kultury, a to návštěvou jedné z částí Národního muzea Polska – arény panoramatu Raclawického, kde je na malbou na plátně po celém vnitřním okruhu arény ztvárněna vítězná sedlácká bitva u Raclawi.

 

 

 

Poslední den stáže byl věnován zkoumání rozdílů u institucí v oblasti dopravy. Proběhla návštěva a presentace Správy a údržby silnic Dolnoslezského vojvodství. Paní Anna Kucharska představila fungování správy komunikací, její kompetence, činnosti a plány investic v oblasti dopravy na česko-polském pohraničí. Mnohé investice se realizují právě ve spolupráci s českými subjekty. Závěr stáže patřil návštěvě Generálního ředitelství dálnic ve Vratislavi. Svůj čas nám věnovala zástupkyně ředitele, která představila strukturu úřadu a úspěšně realizované investice v souvislosti s konáním Mistrovství světa ve fotbale v roce 2012, kdy došlo ke skokovému rozvoji dopravní infrastruktury na území Dolního Slezska. Velice podrobně jsme se také věnovali propojení dálnice s Královéhradeckým krajem S3/R11. Závěr stáže patřil návštěvě nové laboratoře Ředitelství silnic a dálnic financované ze zdrojů Evropské unie, kde byly představeny nejmodernější technologie testování kvality vozovky jak při její výstavbě, tak při její údržbě.

 

 

Stáž lze vyhodnotit jako velice podnětnou. Stážisté se dozvěděli celou řadu informací týkající se fungování polské samosprávy a jednotlivých správních úřadů. Také došlo k výraznému poznání a prohloubení mezilidských vztahů s pracovníky jednotlivých institucí.