Pomáháme obnovovat lidové tradice

Na začátku je třeba říci, že kroj není kostým. To je zásadní problém současné doby, kdy je kroj chybně vnímán jako kostým. S tímto problémem se na vlastní kůži neustále setkávají i členové spolku HOVRCH se sídlem v Novém Městě nad Metují, kteří se snaží kroje prosadit do povědomí místních obyvatel i turistů, ale zatím se setkávají spíše s tím, že jsou vnímáni jako lidé převlečení v kostýmech - např. v divadle se na ně pohlíží, jako že zapomněli vstoupit na jeviště apod. Lidový oděv neboli kroj je charakteristický oděv určité skupiny - etnografické, profesní oděv, který se vždy lišil podle místa svého původu nebo třeba cechu. Orlickohorské kroje v současné době upadly téměř v zapomnění, přitom v dobách minulých byl sváteční kroj vnímán jako oblek slavnostnější než frak. Dalším problém je, že bohužel v současné době stále spousta lidí vnímá folklor jako přežitek zejména z dob komunismu, kdy byly folklorní soubory a tím i folklorní festivaly "zneužívány" k propagaci socialismu a jeho "radostnému" pohledu na život. Široká veřejnost si také zaměňuje pojem folklor s dechovými kapelami, tzv. "dechovkami". Tato dvě naprosto rozdílná umění jsou často chápána jako jeden celek, což je z pohledu obou bráno jako velký omyl. Jak "dechovkáři" tak folkloristé se snaží osvětlit tyto pojmy v očích veřejnosti. V Sudetech, které byly dříve společným územím projektových partnerů, měly kroje základní rysy společné, ale s odsunem původního obyvatelstva, se odsunuly i jejich tradice a nové obyvatelstvo si s sebou přineslo vlastní zvyky. Na území nynějšího Kladska se setkáváme s tím, že není odvaha prosazovat kroje původního obyvatelstva. V neposlední řadě je tu nedostatečný vliv folkloru na ekonomiku. Přitom Polská i Česká republika jako takové jsou typické svým obrovským kulturním dědictvím a také mnoha kulturními akcemi, které se konají v jejich různých koutech. Nejen tyto akce mají velký potenciál v rozvoji folklorního cestovního ruchu, ale bohužel je zatím tento potenciál nedostatečně využíván.

Nadšení členové spolku HOVRCH začali ve svém volném čase bádat v historických zdrojích, jak původní Orlickohorský kroj vlastně vypadal. Ve svých výzkumech se dostali, až k roku 1850, kdy z nástupem  rozvoje průmyslové výroby nastává pozvolný úpadek v oblékání krojů hlavně u mužů. Ti odkládají tradiční venkovský oděv a začínají převládat prvky měšťanského oděvu. Po roce 1918 v souvislosti se vznikem ČSR nastává renesance lidových krojů v intencích národního uvědomění a pospolitosti.  Nástup dvou totalitních režimů, jež přináší utrpení v podobě II. sv. války a následném komunistickém experimentování, znamenal výrazný útlum málem až zánik staletých tradic. Lidový kroj byl vnímán jako symbol feudálního útlaku a bylo na něj pohlíženo jako na přežitek, který nepatří do socialistické společnosti.  Folkloristé se stávali terčem posměchu a tato mylná představa v některých lidech přetrvává dodnes. Původní obyvatelstvo Kladské kotliny bylo po válce vyhnáno a s nimi odešly jak jejich zvyky, tak i tradice. Noví osídlenci si přinesli zvyky z území, odkud pocházeli a zde nastal značný pall mall různých zvyků a tradic. V té době nepřipadalo v úvahu snažit se připomínat původní obyvatelstvo. Což vydrželo až do dnešních dnů a jen malé skupiny nadšenců našly odvahu hledat kořeny Orlických hor a nabídnout staronový zapomenutý potenciál folklorního cestovního ruchu a hledají také cesty jak ho dostat do povědomí turistů a zvýšit jeho propagaci.

Námi zpracovaný projekt Obnova Orlickohorských krojů, reg. č. CZ.11.2.45/0.0/0.0/16_008/0000733 je zaměřen na pořízení mužských a ženských krojů, aby mohli členové spolku vystupovat jako krojovaná družina a nebyli vnímání jako jednotlivec v kostýmu. V rámci projektu proběhnou tři besedy - v Muzeum Ziemie Kłodzkiej v Kłodzku, v Muzeu v Deštném v Orlických horách a v obci Bačetín, která obnovení krojů dlouhodobě podporuje. Na těchto setkáních budou představeny doposud zjištěné historické informace včetně dnes již téměř zapomenuté techniky vyšívání pavím perem.  V muzeích v Kłodzku a v Deštném v Orlických horách budou následně po dobu jednoho měsíce kroje vystaveny, aby si je mohli návštěvníci prohlédnout a dozvědět se o nich zajímavé informace.